Translate
středa 11. března 2015
neděle 1. března 2015
Odborná praxe v zahraničí pro studenty z Jindřichova Hradce
Budeme napjatě čekat, zda bude náš projekt podpořen.
Konsorcium JUNULARA
- Obchodní akademie T. G. Masaryka a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jindřichův Hradec
- Střední zdravotnická škola J. Hradec
- Soukromá střední škola obchodu, služeb a provozu hotelů, s.r.o. Jindřichův Hradec
- Informační centrum pro mládež Jindřichův Hradec z.s.
pátek 27. února 2015
Pozvánka na strukturovaný dialog JUNULARA 18.3.2013
Informační centrum pro mládež Jindřichův Hradec si Vás dovoluje pozvat na strukturovaný dialog v rámci projektu JUNULARA s názvem
„Můžeme vám pomoci“
Termín konání: 18. března 2015
Místo konání: Obchodní akademie T. G. Masaryka, Husova 156/II, 377 01, J. H.
učebna č. 11, I. patro.
Program:
8:00 – 9:00 PhDr. Alena Böhmová, probační úředník, Probační a mediační služba
ČR
přestávka
9:30 – 10:45 Mgr. Luboš Müller, vrchní strážník, Městská policie Jindřichův Hradec
přestávka
11:00 – 12:00 plk. Ing. Josef Heš, vedoucí územního odboru Jindřichův Hradec,
PČR Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje
přestávka
12:30– 14:00 JUDr. Lubomír Michálek, předseda okresního soudu Jindřichův Hradec
Projekt Junulara je zaměřený na dialog žáků, ve věku 13 – 20 let, ze základních a středních škol, kteří se chtějí podílet na veřejném dění. Dostanou prostor seznámit se se zástupci organizací mládeže, veřejnými a politickými činiteli, s cílem vyjádřit se a apoliticky fungovat na demokratických principech.
Těšíme se na setkání s Vámi!
Kontakt:
Ing. Helena Průšová
Informační centrum pro mládež Jindřichův Hradec
Klášterská 76, 377 01 Jindřichův Hradec
Tel: 777 334 097
E-mail: helena@icmjh.cz
Web: www.icmjh.cz
neděle 22. února 2015
Proč jet na projekt ERASMUS+
Ano, ani by Vás nenapadlo jen tak vypadnout z města nebo z České
republiky protože většina lidí a studentů o této možnosti vycestovat ani
neví. Vy však máte, díky ICM Jindřichův Hradec možnost účastnit se
projektů Erasmus+ a můžete cestovat téměř zadarmo. Poznávat nové kouty
Evropy je jen jedna z mnoho věcí, které vám projekt přinese. Sám jsem na jednom z projektů byl a pokusím se Vám stručně popsat mé pocity a zážitky.
V červnu 2014 jsem se dozvěděl, že budu tzv. pokusný králík Informačního centra pro mládeže v Jindřichově Hradci a budu vyslán na projekt Distance make no different, který se konal poblíž Filakova na jihu Slovenka. Moje první reakce byla samozřejmě negativní. Nikam jsem jet nechtěl, měl jsem strach z toho, jak se domluvím, jak budu cestovat sám tolik kilometrů a vůbec se mi na tento projekt nechtělo. Moje přípravy nebyly nějak závratně dlouhé, den před odjezdem jsem si zabalil věci a vyrazil směr Praha, kde jsem přes noc zůstat u bratra. Druhý den jsem musel být již v 7:30 na autobusovém nádraží a moje pocity začínaly být poněkud znepokující… začal jsem si uvědomovat, že jedu úplně sám do jiné země a je to pouze jen a jen na mě jak se o sebe dokážu postarat. Cesta se Student Agency byla po celou dobu vynikající. Čím víc jsem se přibližoval cílové stanici, tím víc jsem se bál. Přijel jsem do Filakova, ale toto ještě nebyla konečná stanice a musel jsem ještě čekat na autobus, který mě odvezl do vesničky Radzovce, která je téměř na maďarských hranicích. Když jsem vystoupil z autobusu a viděl všude maďarské nápisy, tak jsem se trochu zarazil, ale byl jsem na správném místě. Čekali již na mě dva sympatičtí organizátoři a jelikož se projekt konal na Slovensku tak jsem měl to štěstí, že jsem si s nimi mohl pokecat a nemusel se stresovat s angličtinou hned, jak přijedu. Místo, kde se projekt konal, bylo ještě pár kilometrů od Radzovce lesní cestou. Když jsme přijeli do penzionu tak nebylo nikde nic. Jakákoliv civilizace byla nejmíň 10 kilometrů vzdálená a to ještě k tomu nebylo v té vesnici nic, co by stálo za to. Takže jsme byli závislý jen na tom, co se udělá a co se stane na tomto místě.
Cesta tam pro mě byla ta největší zkušenosti. Zjistil jsem, že se o sebe dokážu úplně v pohodě postarat a zajistit si co potřebuju a chci. Projekt byl velmi vydařený, na úvod 14 denního pobytu jsme hráli seznamovací hry a různé nakopávací hry. 42 lidí ze 7 různých zemí… to dá zabrat na zapamatování všech. Asi třetí den jsme začli pracovat na projektu. Rozdělili jsme se do 3 skupin. První skupina měla na starost zpěv a doprovod, druhá skupina tanec a třetí skupina různé dekorace na představení a dárky dětem do školky. Představení se velmi povedla. Čím déle jsme spolu trávili čas, tím víc jsme se poznávali a začínali se tvořit opravdové přátelství. Když se mělo odjíždět tak ne jeden člověk to oplakal. Nazpět do České Republiky jsem již cestoval s českým doprovodem. Jeli jsme opět autobusem do Filakova. Počkali jsme pár minut na autobus Student Agency a mohli jsme vyrazit. Cesta nebyla už tak hladká jako když jsem jel na projekt. Potkala nás velká zácpa těsně před Bratislavou a autobus stál téměř 2 hodiny na místě. To pro mě nebylo moc příjemné, protože mi z Prahy navazoval spoj do Jindřichova Hradce a s dvou hodinovým zpožděním se to opravdu stihnout nedalo. Nastalo rozhodnutí, které bych asi před tím, než jsem jel na projekt, neudělal. Vystoupil jsem v Brně i přesto, že jsem měl jet až do Prahy a panu řidiči, který vyndaval zavazadla, se to moc nelíbilo. Byl hodně naštvaný, že jsem si najednou usmyslel, že vystoupím v Brně. Poté jsem v Brně počkal chvilku na autobus do Jindřichova Hradce a cesta již proběhla v pořádku.
Tímto doporučuji jezdit na každý projekt, co to půjde. Získáte nové přátele, poznáte nové kultury a země po celé Evropě. Naučíte se komunikovat, dorozumívat se a také do jisté míry samostatnosti a postarání se o sebe. Jak jsem se na začátku zdráhal, že nikam nepojedu tak jsem nakonec velmi rád, že jsem tak udělal.
V červnu 2014 jsem se dozvěděl, že budu tzv. pokusný králík Informačního centra pro mládeže v Jindřichově Hradci a budu vyslán na projekt Distance make no different, který se konal poblíž Filakova na jihu Slovenka. Moje první reakce byla samozřejmě negativní. Nikam jsem jet nechtěl, měl jsem strach z toho, jak se domluvím, jak budu cestovat sám tolik kilometrů a vůbec se mi na tento projekt nechtělo. Moje přípravy nebyly nějak závratně dlouhé, den před odjezdem jsem si zabalil věci a vyrazil směr Praha, kde jsem přes noc zůstat u bratra. Druhý den jsem musel být již v 7:30 na autobusovém nádraží a moje pocity začínaly být poněkud znepokující… začal jsem si uvědomovat, že jedu úplně sám do jiné země a je to pouze jen a jen na mě jak se o sebe dokážu postarat. Cesta se Student Agency byla po celou dobu vynikající. Čím víc jsem se přibližoval cílové stanici, tím víc jsem se bál. Přijel jsem do Filakova, ale toto ještě nebyla konečná stanice a musel jsem ještě čekat na autobus, který mě odvezl do vesničky Radzovce, která je téměř na maďarských hranicích. Když jsem vystoupil z autobusu a viděl všude maďarské nápisy, tak jsem se trochu zarazil, ale byl jsem na správném místě. Čekali již na mě dva sympatičtí organizátoři a jelikož se projekt konal na Slovensku tak jsem měl to štěstí, že jsem si s nimi mohl pokecat a nemusel se stresovat s angličtinou hned, jak přijedu. Místo, kde se projekt konal, bylo ještě pár kilometrů od Radzovce lesní cestou. Když jsme přijeli do penzionu tak nebylo nikde nic. Jakákoliv civilizace byla nejmíň 10 kilometrů vzdálená a to ještě k tomu nebylo v té vesnici nic, co by stálo za to. Takže jsme byli závislý jen na tom, co se udělá a co se stane na tomto místě.
Cesta tam pro mě byla ta největší zkušenosti. Zjistil jsem, že se o sebe dokážu úplně v pohodě postarat a zajistit si co potřebuju a chci. Projekt byl velmi vydařený, na úvod 14 denního pobytu jsme hráli seznamovací hry a různé nakopávací hry. 42 lidí ze 7 různých zemí… to dá zabrat na zapamatování všech. Asi třetí den jsme začli pracovat na projektu. Rozdělili jsme se do 3 skupin. První skupina měla na starost zpěv a doprovod, druhá skupina tanec a třetí skupina různé dekorace na představení a dárky dětem do školky. Představení se velmi povedla. Čím déle jsme spolu trávili čas, tím víc jsme se poznávali a začínali se tvořit opravdové přátelství. Když se mělo odjíždět tak ne jeden člověk to oplakal. Nazpět do České Republiky jsem již cestoval s českým doprovodem. Jeli jsme opět autobusem do Filakova. Počkali jsme pár minut na autobus Student Agency a mohli jsme vyrazit. Cesta nebyla už tak hladká jako když jsem jel na projekt. Potkala nás velká zácpa těsně před Bratislavou a autobus stál téměř 2 hodiny na místě. To pro mě nebylo moc příjemné, protože mi z Prahy navazoval spoj do Jindřichova Hradce a s dvou hodinovým zpožděním se to opravdu stihnout nedalo. Nastalo rozhodnutí, které bych asi před tím, než jsem jel na projekt, neudělal. Vystoupil jsem v Brně i přesto, že jsem měl jet až do Prahy a panu řidiči, který vyndaval zavazadla, se to moc nelíbilo. Byl hodně naštvaný, že jsem si najednou usmyslel, že vystoupím v Brně. Poté jsem v Brně počkal chvilku na autobus do Jindřichova Hradce a cesta již proběhla v pořádku.
Tímto doporučuji jezdit na každý projekt, co to půjde. Získáte nové přátele, poznáte nové kultury a země po celé Evropě. Naučíte se komunikovat, dorozumívat se a také do jisté míry samostatnosti a postarání se o sebe. Jak jsem se na začátku zdráhal, že nikam nepojedu tak jsem nakonec velmi rád, že jsem tak udělal.
sobota 21. února 2015
Náš Ion - dobrovolník EVS
Ion Eslava je od února u nás v Informačním centru pro mládež Jindřichův Hradec v rámci projektu EVS Erasmus+
" I want to be different"
Iona náš strukturovaný dialog bavil !
pátek 20. února 2015
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
